Ramet chm

Ony potvůrky nejraději chodí ráno, když se rozední a pak ještě večer. Ne, že by se přes den nepásla, ale většinou někam zalezou a přečkávají den ve skrytu. Na pastvu vyráží tak brzy zejména proto, že mají rádi ještě vlhké byliny. Pokud je chcete vidět, musíte být hodně opatrní a plížit se k nim proti větru. Jakmile jste odhaleni vydá hlídač zvuk, kterému se říká beknutí a rázem je na palouku prázdno. Tedy, jen obrazně. Nevadí, že srnky uprchly, je tu spousta dalšího k vidění. V trávě lozí různí brouci, probouzejí se ptáci a vůbec celá příroda. Obzvláště perfektní je, když máte celtu a ulehnete na ni nebo usednete.

Pak ještě můžete vidět zajímavostí, pokud tedy máte štěstí. Může kolem třeba slídit liška. Ta se sem nejde pochopitelně napást, protože tráva není její priorita. Zato jde slídit po žížalách a broucích, na kterých si velmi ráda pochutnává. Jinak je však schopna sežrat kde co. Proto je vlastně řazena mezi všežravce. Krom lišky můžete vidět další obyvatele lesa, ale také samozřejmě slyšet. Právě časně ráno ptáci zpívají zvesela své písničky a pokud je umíte alespoň trochu vnímat, máte o zábavu postaráno.

Jsou dokonce lidé, kteří si říkají ornitologové, námi obyčejnými lidmi však zvaní „ptákomilci“, kteří dokáží jednotlivé hlasy rozlišit, a dokonce přesně určit který pták co zpívá. Což je například pro mne zhola nemožné. A pro většinu lidí také. Ale ranní zpěv ptactva jistě poslouchá rád každý. Laik rozezná zcela jistě kukačku, ale někdo ani to ne. Pozorujte však dále například jen sluneční paprsky. Jak se pomaličku začnou zkracovat stíny a jak se krásně blýskají kapky rosy. Zkuste si to i vyfotit, ovšem tady to chce už trochu umu. Prostě ráno v lese dokáže člověka nastartovat na celý den, jen je potřeba umět to vnímat a umět to ocenit. Postupně se tato schopnost u lidí totiž časem poněkud vytratila. 

Pořizujete dětem prvního domácího mazlíčka? Dobře zvažte, zda se dítě o něj bude moct postarat, určitě nepřebírejte povinnosti za něj. Jaké zvíře pořídit? 

Nepřebírejte za děti jejich povinnosti – Proč by se děti měly samy starat o své domácí mazlíčky? 

Děti by svého domácího mazlíčka mít měly vždy, tedy pokud například netrpí alergií. Už při pořizování mazlíčka ale je třeba dětem vysvětlit, že o zvíře, jako o živou bytost, se budou muset postarat. A nejlépe bez pomoci. Pokud se teprve chystáte vybírat domácího mazlíčka pro své dítko, zvažte jeho věk, vytíženost ve škole nebo v kroužcích mimo školu a i podle toho vybírejte vhodné zvířátko. Jinak to může dopadnout tak, že se starat budete muset zas jen vy. 

Aby nikdo nestrádal 

Děti jsou živé, hravé a snad všechny děti milují zvířátka. Takže je vždy jen otázkou času, kdy si dítě začne doma říkat o zvířátko, přeje si ho na Vánoce, prosí a žadoní. A taky slibuje. Dítě bude vždy slibovat, že se o svého mazlíčka bude skvěle starat, ale realita je mnohdy jiná. Děti se ale musí učit zodpovědnosti, takže jim určitě mazlíčka pořiďte, ovšem takového, o kterého se bude moci dítě starat, i když má i jiné povinnosti. Dětem tak dáte skvělý příklad toho, že povinností s věkem přibývá, ale žádným se nelze vyhnout. 

Aby nestrádalo zvířátko, ale vlastně ani vy všichni v domácnosti, vybírejte domácího mazlíčka úměrně tomu, kolik na něj bude mít vaše dítě času. Pes potřebuje samozřejmě času nejvíce, s pejskem jsou starosti, které prostě musí částečně převzít i rodiče, na to myslete. Samo dítě se o pejska postarat nedokáže. Za to kočička už je méně náročná, zejména v tom ohledu, že se nemusí denně několikrát venčit. A je tak přítulná. Větší dítě se o kočku jistě postarat dokáže. 

Hlodavci, rybičky a ptáci jsou ověřenou jistotou 

Myška, potkan, křeček či morče nebo zpívající korela či andulka, nebo snad němé barevné rybičky? Jestliže má jít o vaše první zvířátko, vybírejte z těchto drobnějších zvířátek, o které se pak zvládnou krásně postarat i menší děti. Jen s čištěním akvárka asi budou muset rodiče asistovat. Křeček či morče a pak také rybičky vlastně patří k domácím mazlíčkům, které se k dětem běžně pořizují nejčastěji. A má to svou logiku, o tato zvířátka je snadné se postarat a navíc je s nimi prostě zábava. 

Pes je přítel člověka. Tato věta je všem bezesporu známá a také je pravdivá. Pes je opravdu upřímným společníkem v životě člověka. To je také důvod, proč si v dnešní době čím dál tím více lidí pejsky pořizuje. Některé páry, které se rozhodli spolu žít, ale necítí se na to mít své vlastní dítě si péči vyzkouší na pejskovi. Je to skvělý trénink pro budoucí rodiče, ale ne jenom pro ty. I když žijete sami a chcete mít nějakého společníka do bytu, pejsek je to správné řešení.

Před tím, než si pejska domu přivezete, je několik věcí na které si musíte dát pozor a které je třeba zařídit. První základní věc je, kde bude mít pes svůj prostor. Předtím, než se plně naučí se orientovat v domě a naučí se kam může a kam ne, musíte mu vyhradit prostor, kde se může bez problémů orientovat. V případě, že si vezete štěně, můžete připravit nějakou místnost, kterou ohraničíte plůtkem. Místo by nemělo být moc malé, aby se pes necítil v tísni. Zkontrolujte, jestli tam není něco, co by mohl nenávratně poškodit. Tedy rozkousat, pomočit nebo poškrábat. Popřípadě riziková místa něčím zakryjte.

Dále si musíte připravit správné krmení. O krmivu byste se měli poradit s majitelem psa. Krmivo pro štěňata je trochu jiné od krmiva pro dospělé psy. Takže dávejte pozor, co kupujete. Každopádně se zeptejte majitele psa, který vám poradí čím štěně krmit. Myslete také na to, že při krmení psa musíte být neustále u něj a kontrolovat ho, aby se náhodou neudusil krmivem.

Tyto samá pravidla platí i v případě, že se rozhodnete mít pejska venku. I na zahradě mu ze začátku musíte vyhradit prostor, který mu určuje kam může a kam ne. Popřípadě je třeba zkontrolovat všechny rostliny, které tam rostou. Aby se tam náhodou nevyskytla nějaká jedovatá rostlina.

Péče o psa je dlouhodobá záležitost. Koupí psa dáváte slib, že se o zvíře budete svědomitě starat a budete mu dávat domov, který si zaslouží a který mu vyhovuje k žití. Takže před pořízením pejska nebo jakéhokoliv jiného zvířete se pořádně rozmyslete. Je to rozhodnutí, které se pak těžko vrací zpátky.  

Děti s tím, jakou rostou mají základní potřebu mít svého vlastního jedinečného kamaráda. Tím samozřejmě nejčastěji bývá právě domácí mazlíček. Naše ratolesti si nejčastěji přejí psa nebo kočku, s kterými by si mohli hrát. Rybičky jsou podle jejich názoru nejčastěji nudné. Aby ne, když v jejich očích umí pouze plavat za sklem akvária.

Když nás naše dítě poprosí, zda bychom si nepořídili čtyřnohého kamaráda, musíme se před odpovědí patřičně zamyslet. Musíme zvážit všechny potřeby, které by náš nový člen rodiny měl.  Jednou z těch nejdůležitějších je, jestli bude mít v našem domově dost místa. Úplně předtím, než se vůbec pustíte do vybírání je nutné vědět, zda není vaše dítě alergické na zvířecí srst.  Bydlíte-li například v menším bytě není vhodné pořizovat si psa ale spíše kočku nebo nějakého menšího hlodavce nebo králíka, který je u malých dětí velice oblíbený. Také musíme myslet na to, kam dáme všechny věci, které bude náš mazlíček potřebovat. Umístění pelíšku není vždy jednoduché. Psy i kočky vyžadují, aby po místnosti měli dostatečný rozhled.
Také musíte vzít v potaz, zda bude váš nový mazlíček vhodný i pro vaše dítko. Pečlivě ho s ním vyberte a s pečováním mu se vším pomozte. Jeli vaše dítě ještě v předškolních letech, opravdu zvažte, zda nepočkáte ještě nějakou dobu, než bude starší.

Rozhodnete-li se nakonec pro kočku, myslete na to, že obzvlášť malé děti, si neuvědomují, že si s kočkou není vždy radno dovádět. Není přeci ve vašem zájmu se starat o zranění, kterému se dalo jednoduše předejít. Je na vás abyste svým dětem vysvětlili, jak si mají s jejich novým koťátkem hrát a jak se o něj starat. Tím zabráníte zbytečným slzám a následnému strachu z koček.
Dát dětem domácího mazlíčka, není ničemu na škodu, právě naopak. Děti se tak naučí vetší zodpovědnosti a soucitu. Také získají větší zkušenosti, co se zvířat a péče o nich týče.