Oslavy 30 let něžné revoluce má nejenom mnoho příznivců, ale i dost zklamaných lidí. Zvlášť v oblasti podnikání. Protože s velkou euforií začali lidé podnikat.

Ale co se týká začátků v podnikání v té době, je možná nasnadě i toto si dnes připomenout.

Drobní podnikatelé si otevřeli svou malou živnost. Ať se to týkalo obchodu, řemeslné výroby nebo například začali podnikat na svých malých farmách. Všichni, kteří se rozhodli založit živnost, měli představu a nadšení, jak se jim bude dařit a že se budou mít mnohem lépe.

Mnozí, kteří dokázali vytěžit z toho, že začala privatizace, tak tuto dobu vítali. Protože zahraniční partneři s přílivem kapitálu dokázali dát lidem práci. Některé podniky začali znovu prosperovat. Změna majitelů se především týkala zvlášť velkých českých podniků, bank a pojišťoven, které šly do privatizace. Tyto české a slovenské podniky (předtím československé), měly ve světě dávno své jméno, značku, protože vyráběly velmi kvalitní věci, které dokázaly čelit konkurenci ve světě.  

·         Tehdejší vláda po mnoho let připustila odkup těchto významných podniků a firem tak říkajíc „za korunu“. Protože měly od nových majitelů příslib, že podniky začnou prosperovat, zvýší zaměstnanost… vždyť pro ně jsme byly (a jsme stále), velmi levná pracovní síla. Zahraničním firmám a zvlášť těm novým, se samozřejmě dařilo, protože nejenom měly kapitál, různé dotace, ale především měly daňové prázdniny.

·         Zvlášť tyto firmy se zahraničním kapitálem po skončení daňových prázdnin (5 – 7 let), byly zrušeny. Většinou se přemístily do jiné země s levnější pracovní silou a naši lidé byly zase dlouhodobě nezaměstnaní.

Udělalo se v tomto směru mnoho chyb, ale politici to neradi připouští. Měli především podporovat české podnikatele, ne zahraniční.

Co bylo a je hlavním negativem pro Českou a Slovenskou republiku, který přetrvává dodnes:

  v  Privatizací a vstupem zahraničního kapitálu se už tenkrát naše i slovenská koruna velmi znehodnotila, takže v současnosti s pohledem zpátky o 30 let, můžeme poděkovat tehdejším vládám, že u nás nemáme takové platy za stejnou práci jako v západních státech. A tolik po nich toužíme.

  v  Tím, že až okolo 70% podniků, firem bank jsou majitelé zahraniční firmy, tak to má špatný dopad na naší hrdost – „ Já jsem Čech nebo Slovák – kdo je víc?“

Komu dnes patří obdiv, tak to jsou drobní čeští podnikatelé, kteří ve své firmě znovu oživili stará česká řemesla, přežili všechny krize a dokážou svými kvalitními výrobky oslovit mnoho lidí.